TOPlist

Co jsou to odbory ?

O tom co jsou to odbory a jaké je jejich poslání koluje mnoho nesmyslných výkladů a zejména mladší ročníky jim i věří.

Odbory jsou občanským sdružením, financovaným z příspěvků členů a mohou v souladu s daňovými zákony být příjemcem finančních prostředků od právnických osob (zaměstnavatelů) na svoji činnost a provoz.

Mýty a pověry o tom, že jsme placeni z daní nebo rozpočtů firem nebo organizací jsou nepravdivé.

Rovněž nejsme ani politickou stranou, ani žádným hnutím, které má zájem uchopit moc a vládnout – tedy podílet se na výkonné moci.

A vztah odborů k době před rokem 1990 ?   

Odborová myšlenka sdružování se do zájmových organizací nebo organizací hájících práva svých členů byla minulým režimem zneužita.

Odbory tedy jsou :  

Nezávislým, nepolitickým občanským sdružením, jehož cílem a smyslem je ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. Nevyvíjíme politickou činnost, ale v rámci svých kompetencí musíme komunikovat s vládními představiteli, tedy s politiky.  

Hlavním posláním tedy je zastupování všech pracujících v otázkách pracovně právních, otázkách bezpečnosti práce, pracovních podmínek a spravedlivého ohodnocení za práci.  

Naše činnost rovněž směřuje k posilování otevřených vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem.

Hlavními hodnotami odborů  jsou :

Sociální partnerství, demokracie, otevřenost a solidarita.

Nebrzdíme rozvoj zaměstnavatele, snažíme se pomáhat zvýšit konkurenceschopnost a prosperitu zaměstnavatele.

Stručně z historie odborů :

Důležitým milníkem v historii odborového hnutí se stal 1.květen 1886, kdy v Chicagu proběhla stávka zaměstnanců zaměřená na dosažení osmihodinového pracovního dne. Po zásahu ozbrojených složek proti této stávce zemřelo několik demonstrujících. První máj se poté stal celosvětově uznávaným svátkem práce.

Historie československých odborů v Rakousko-Uhersku sahá do roku 1870, kdy rakouský parlament schválil zákon o koaliční svobodě.

Určitá zaměstnanecká sdružení vznikala už dříve, ovšem poté co byl přijat tento zákon mohly začít odbory vystupovat jako zákonem respektovaní zástupci zájmů zaměstnanců.

Důležitým zástupcem zájmů zaměstnanců tedy byly odbory až do komunistického převratu v roce 1948.

Hlavními cíli odborového hnutí byla především bezpečnost práce, omezování práce dětí  a mladistvých, zájem na zkracování pracovní doby.

Centrální řízení odborů v letech 1948 až 1989 pod tzv. ROH (Revoluční odborové hnutí) mělo plnit podobnou roli, ale vlivem vlády jedné strany docházelo k rozhodnutím, která nebyla správná a korektní, protože moc vládnoucí strany měla vliv i v této oblasti.

V době po listopadu r. 1989 však odbory přispěli k pádu režimu vlády jedné strany, protože Stávkové výbory organizované odboráři ve velkých firmách se nenechali zastrašit a spolu pomocí k organizaci Generální stávky a spojením se studentským hnutím situace vyvrcholila pádem vlády.

Tato etapa vývoje je v současnosti  trochu  přehlížena, pevně věřím,že ne úmyslně.

ROH bylo zrušeno, postupně vznikají v obou rozdělených republikách nástupnické odborové organizace:

ČMKOS – Českomoravská konfederace odborových svazů

KOZ SR – Konfederácia odborových zväzov

Obě konfederace spolu spolupracují a jsou rovněž členy podobných orgánů v EU a dalších světových organizací zastupujících pracující.